MÍSTO: Praha 2
KLIENT: Hotel Mosaic House
DATA: 2009 - 2012
AUTOŘI: Tereza Koucká, Pavel Směták, Ludmila Foblová, Ivana Zachová, Olga Novotná
Bývalý „Organizační dům“, jehož autorem je architekt Oktáv Koutský, se v prvním desetiletí 21. století proměnil v hotel Mosaic House: prostor pro ubytování i setkávání všech příchozích – návštěvníků i ubytovaných hostů. Název vycházející právě z ideové představy koláže osudů a charakterů návštěvníků podporují i historické a v rámci rekonstrukce nově vyskládané mozaiky, které odkazují na dobu vzniku stavby – 30. léta 20. století. Tato názorná vyobrazení atributů stavebníka dokládají, jak silnou pozici měl v dané době Jednotný svaz soukromých zaměstnanců, který stavbu investoval.
Jasně definovaná, střídmá fasáda a ve stejném duchu řešené monumentální schodiště jsou z hlediska datování stavby ještě názornější. Provedení těchto částí stavby, které jasně odpovídá funkcionalistickému pojetí, se díky své čistotě a účelnosti oprávněně stalo předmětem ochrany památkové péče.
Záměrem investora bylo do těchto historických kulis vsadit nejen nový program odpovídající náročným hotelovým standardům, ale současně s tím vybudovat i takové technologické zázemí budovy, které by odpovídalo moderním ekologickým trendům počátku 21. století. V hotelu Mosaic House tak byl například jako v první stavbě v České republice instalován systém tzv. recyklace šedých vod – tedy opětovného využití vyčištěné splaškové odpadní vody z van a umyvadel pro potřeby splachování toalet, přičemž je zpětně využito i získané teplo. Rozlehlé strojovny umožňující funkci takového systému se tedy staly stejně hodnotnými prostory, jako jsou hotelová hala, chodby a pokoje. Aby byl důraz na řešení technologií očividný každému, staly se již ve fázi projektování prostory strojoven místnostmi určenými pro nahlédnutí veřejnosti.
Nejčastěji navštěvovanou částí a srdcem celé stavby nicméně od počátku navrhování měla být hotelová hala a navazující společenský sál. Tento velkoryse dimenzovaný prostor měl sloužit – jak už právě z názvu budovy vyplývá – místem setkávání návštěvníků všech národností a kultur, aniž by kdokoli posuzoval, zda se daný host právě ubytoval, nebo jen využil posezení v hale k čekání na tramvaj. Výjimkou nemělo být ani pořádání soukromých oslav, besed a doprovodných kulturních programů. Díky výraznému členění a prostorovému frázování hotelové haly, které určují masivní zděné sloupy, je možné dílčí části prostoru uzavřít a vytvořit tak dočasně izolované zóny. Vizuální propojení všech částí je nicméně stále čitelné a to především díky lineárnímu prvku probíhající koženkové pohovky. Ta se doslova vine všemi zákoutími prostoru. Nezaleká se ani dveřních otvorů a dalších potřebných průchodů, které originálně lemuje a obtéká v rámci ploch stěn a stropů.
Aby vstup do hotelu opravdu působil vřelým a všem návštěvníkům otevřeným dojmem, slouží recepce zároveň jako kavárenský bar. Vložená galerie mezipatra, která zasahuje do prostoru haly, pak záměrně evokuje zářivé poutače starých amerických kinosálů. Měnící se texty na prosvícených stěnách galerie mají skutečně zvát k návštěvě té či oné akce, která by se v prostorách haly měla konat.
Materiálové řešení haly bylo mimo jiné určeno i prostorovým uspořádáním horních podlaží. Hotelová chodba, jejíž dispoziční umístění se do prostoru parteru propisuje ve formě relativně úzké „aleje“ sloupů, se materiálově odlišuje od zbytku haly. Kovové obložení stěn a sloupů, které se zde uplatňuje, pak přechází v obložení recepčního pultu. Další části jsou pak řešené v tmavě mořeném dřevě, které charakter prostoru odlišuje, nicméně nerozbíjí využitím příliš výrazného kontrastu.
Hotelové pokoje jsou navrženy v tlumených zemitých barvách. Odkaz k ekologii se promítá i v řešení detailů a v návrhu drobných kusů nábytku – šatní tyč na ramínka vypadá jako přirozeně rostlá větev stromu, noční stolky tvoří hrubě tesané špalky… Technologickou perličkou a znovu připomenutím toho, že je rekonstrukce domu na technologii založena, je využití tzv. smart glass. Jedná se o sklo, které mění svou míru transparentnosti na přání uživatelů. Tento moderní materiál našel uplatnění v přirozeném prosvětlení uvnitř dispozice umístěných koupelen. I materiálové řešení koupelen vyplývá z výše popsaných principů – první typ je obložen zelenými velkoformátovými deskami Lacobelu, které svým výrazem odkazují k období funkcionalismu, ve druhém typu koupelen se uplatňuje obklad drobného měřítka – tedy motiv mozaiky.
V souladu s přáním investora otevřít hotel co nejširší skupině lidí – a to bez ohledu na jejich finanční možnosti – vznikly v rámci jednotlivých podlaží různé typy pokojů s odlišnými standardy. Směrem od suterénu až po střešní nástavbu se tak host může ubytovat buď ve sdílených pokojích typu dormitory, menších sdílených pokojích, klasických privátních pokojích, nebo v luxusních apartmánech s terasou a výhledem na panorama Prahy.
Ekologický záměr rekonstrukce ruku v ruce jdoucí s vřelým charakterem hotelové haly nakonec podtrhuje i řešení předprostoru a vnitřního hotelového dvorku. Obě tyto části jsou osázeny stromy a doplněny vodním prvkem – zejména pak ostrůvek zeleně osazený v těsné návaznosti na hlavní vstup do hotelu působí v jinak zcela zastavěné ulici Odborů nedaleko Karlova náměstí jako doslovná oáza klidu.
Rekonstrukce vzniklá na základě výše uvedených principů byla slavnostně otevřena v roce 2010 a okamžitě se stala cílem nebývalého množství návštěvníků. Současný stav hotelu Mosaic House doznal od té doby určitých změn, nicméně základní uspořádání a většina materiálového řešení zůstala zachována i dnes.